Rozhovor s významným českým vedcom, biochemikom a lekárom prof. MUDr. RNDr. Vilímom Šimánekom, DrSc., z Ústavu lekárskej chémie a biochémie Lekárskej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Vilím Šimánek sa narodil roku 1942 v Olomouci. Študoval na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Palackého, odbor analytická chémia (1966). Doktorandské štúdium absolvoval na Karlovej univerzite v Prahe (téma práce: Chemistry of Isoquinolinium Alkaloids, 1972). V roku 1982 získal titul M.D. na Lekárskej fakulte Univerzity Palackého. Titul DrSc. mu bol udelený na Československej akadémii vied v Prahe (téma práce: Chemistry and Biological Activities of Isoquinoline Alkaloids, 1986). Je autorom alebo spoluautorom 242 vedeckých prác, 6 českých patentov a 12 úžitkových vzorov (údaj z roku 2010). Oblasťou jeho vedeckého výskumu je biologická aktivita sekundárnych metabolitov rastlín a ich vplyv na ľudský organizmus.
Prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc., bude dňa 30. 1. 2014 o 17.00 hod. hosťom stretnutia verejnosti s osobnosťou vedy a techniky pri káve, ktoré v rámci popularizácie vedy a techniky pod názvom Veda v CENTRE už tradične organizuje Národné centrum pre popularizáciu vedy a techniky v spoločnosti pri CVTI SR. Pri tejto príležitosti sme ho požiadali o rozhovor.
Marta Bartošovičová: Pán profesor, mohli by ste v úvode populárnou formou priblížiť obsah Vašej prednášky na tému Nutraceutiká: Kedy pomáhajú a kedy môžu škodiť?
Vilím Šimánek: Cílem přednášky je seznámit posluchače jak minoritní složky potravin (vitaminy, biominerály, barevné pigmenty a další sekundární metabolity rostlin) se mohou podílet na udržení dobrého zdravotního stavu organismu v různých etapách jeho biologického věku a jaký je pohled medicíny založené na důkazech na doplňky stravy, které jsou většinou koncentrovanou formou nutraceutik.
M. B.: Čo Vás ovplyvnilo pri rozhodovaní sa pre vysokoškolské štúdium?
V. Šimánek: Mít univerzitní vzdělání v některém z přírodovědných oborů.
M. B.: Aká bola Vaša cesta k vede?
V. Šimánek: V posledním ročníku studie jsem začal pracovat na Ústavu lékařské chemie LF Palackého univerzity v laboratoři prof. Františka Šantavého, Ten byl a stále zůstává mým vzorem vysokoškolského učitele a vědce. Zde jsem měl možnost setkat se s řadou světových osobností z chemie přírodních látek, ze Slovenska alespoň zmíním pana prof. Jozefa Tomka. U některých z nich jsem pracoval a byli mými učiteli. S ústavem jsem stále aktivně spojen.
M. B.: Je o Vás známe, že pôvodne ste skúmali vplyv kanadských brusníc na infekčné močové cesty u žien. Na základe vlastnej choroby ste zacielili svoj výskum na mužov. Výsledky tohto výskumu boli v roku 2010 publikované aj v časopise British Journal of Nutrition. Aké hlavné poznanie vzišlo z tohto výskumu?
V. Šimánek: Impulzem našeho klinického výzkumu klikvy velkoplodé (Vaccinum macrocarpon) bylo to, že chyběly studie účinků této funkční potraviny na mužích. Pro značnou část mužské populace jsou symptomy dolních cest močových a benigní hyperplazie prostaty problémem již ve čtvrtém deceniu. Do takto orientovaných studií jsme zařadili také známé rostlinné hepatoprotektivum silymarin.
M. B.: Ktoré ďalšie svoje pracovné úspechy považujete za významné?
V. Šimánek: Některé výsledky in vivo studií biologické aktivity isochinolinových alkaloidů a jejich aplikací jakom aditiv do krmiv hospodářských zvířat.
M. B.: Na svojom konte máte 6 vynálezov. Mohli by ste aspoň niektoré z nich uviesť?
V. Šimánek: Přípravky ústní hygieny nebo doplňky stravy obsahující kombinace silymarinu s jinými nutraceutiky. Patentová ochrana vždy vycházela z výsledků klinických zkoušek.
M. B.: Popri práci vedca a pedagóga – profesora na univerzite – máte bohaté skúsenosti aj ako popularizátor vedy. Aký máte názor na popularizáciu vedy a čo by jej podľa Vás prospelo?
V. Šimánek: Popularizovat výsledky základního a aplikovaného výzkumu by mělo být povinností vědců. V dnešní záplavě informací, z nichž je část i záměrně nesprávně interpretována, se stává popularizace vědy jednou z možností jak mít vliv na veřejné mínění. Každá zjednodušení v sobě ale také skrývají určité nebezpeční jejich použití, často s nežádoucímí dopady. Z mnoha příkladů si dovolím uvést např. informaci o novém protinádorovém léku na základě testování účinků látky na liniích nádorových buněk, v lepším případě na experimentálních zvířatech.
Rozhovor pripravila: PhDr. Marta Bartošovičová
